Sekery

Štípání není o síle, ale o hmotnosti hlavy. Koupíte tu štípací sekery od nejlehčích 600 g na podpal a do batohu až po dvoukilové hlavy na polena do kamen, tesařské sekery na osekávání a přitesávání dřeva a kalač 2,5 kg na největší polena. Násada je buď dřevěná a vyměnitelná, nebo sklolaminátová, které neublíží déšť ani mráz. Většinu regálu drží KRAFT&DELE, sady po třech kusech vedle nich staví POWERMAT a ONDRAGON, samostatné sekery přidává MAR-POL.

Vše, co potřebujete vědět o sekerách

Sekera vypadá jako jednoduchý kus železa na násadě, jenže mezi typy je pořádný rozdíl. Štípací sekera dělí polena a její sílu nese hmotná hlava s dlouhou násadou, která úder rozežene. Tesařská patří k osekávání větví, přitesávání trámů a ke stavebním pracím, na štípání polen se nehodí. Kalač je nejtěžší z rodiny, 2,5 kg hlavy na 88 cm dlouhé násadě.

Zvláštní kus je tesařská sekera POWERMAT, která spojuje sekeru, kladivo, vytahovač hřebíků a klíč 17 mm v jednom monobloku z kalené oceli, takže na stavbě nahradí půl brašny.

Jak vybrat sekeru?

Rozhoduje to, co pod ní bude ležet.

• Hmotnost hlavy určuje, co ještě rozštípnete. Nejlehčí sekery tu mají 600 g a jsou na podpal a na kemp, kolem 1 200 g zvládnete běžné poleno a nejtěžší hlavy 2 200 g patří na tvrdé dřevo. Za sílu se ale platí únavou ramen.
• Délka násady rozhoduje o švihu. Krátká 36 cm sekera se drží jednou rukou a vejde se do batohu, 66 cm je kompromis na dvorek a 85 cm násada dá úderu tolik síly, kolik do něj dokážete dát.
• Materiál násady řeší, co se stane po přeseknutí. Dřevěné topůrko jde u části zdejších seker vyměnit, protože je hlava jen nasazená; sklolaminátové je s hlavou spojené za tepla natrvalo, zato nevyschne a nenapraskne.
• Štípací, nebo tesařská podle toho, co s dřevem děláte. Na palivové dřevo patří štípací, na osekávání větví, bednění a trámy tesařská. Univerzální kusy zvládnou obojí, na největší špalky si ale stejně řeknou o kalač.
• Sada, nebo jeden kus. Do kůlny obvykle stačí jedna sekera. Sady tu jsou po třech velikostech, takže máte po ruce lehkou i těžkou. Kdo chystá dřevo na celou zimu, zvládne to rychleji se štípačkou na dřevo a sekeru nechá na dorovnání.

Tip: Dřevěná násada se dřív nebo později přesekne, obvykle při úderu, který mine poleno. Hlava přitom zůstane celá, takže se vyplatí mít doma náhradní topůrko; podívejte se po něm mezi násadami.

Dřevěná násada, nebo sklolaminát?

Dřevo tlumí ráz a je příjemnější v ruce, ale nasákne vodou a vyschlé se v hlavě uvolní. Kdo štípe pod přístřeškem a sekeru pak pověsí na hřebík, vystačí si s dřevěnou násadou roky. Kdo ji nechává venku opřenou o špalek, ocení sklolaminát. Výměny topůrka se bát nemusíte, u dřevěných modelů je hlava usazená tak, aby ji šlo sundat a nasadit znovu. A nemusí jít jen o dřevo na topení: krátkou sekerou se dobře odsekávají kořeny při přesazování keře nebo štípou třísky na podpal grilu.

Jak se starat o sekery?

Údržba se točí kolem dvou míst, ostří a spoje hlavy s násadou.

• Ostří přebrušujte včas. Hlavy jsou z kované uhlíkové oceli broušené diamantovou technologií a jdou vrátit do původní ostrosti, ale tupá sekera po polenu spíš sklouzne, než aby ho rozdělila.
• Po práci hlavu otřete. Uhlíková ocel v mokru rezaví. Jediná zdejší sekera s teflonovým povlakem hlavy má tření nižší o 20 % a proti korozi je chráněná, u ostatních to udělá hadr.
• Dřevěné topůrko držte v suchu. Impregnace a lak vodu zvenčí zastaví, jenže vyschlé dřevo se v hlavě uvolní. Skladujte ji ve stínu, ne opřenou v dešti.
• Kryt čepele nezahazujte. Sada s ochrannými kryty i tesařská sekera s gumovým krytem se s ním převážejí bezpečně a v brašně ostří o nic nezavadí.

Na kmeny a silná polena je sekera krátká, tam nastupuje řetězová pila a sekera dorovná zbytek. Na tenké větve a prořez keřů sáhněte radši po zahradních ručních nůžkách a nožích.